Zemřel ve věku 99 let velikán argentinské literatury Ernesto Sábato

Více o něm na wikipedie. Bude nám chybět.

Arnošt Lustig Propast

Zemřel chilský básník Gonzalo Rojas v věku 93 let.

Cenu Severské rady obdržel islandský spisovatel Gyrðir Elíasson

Prestižní Cenu Severské rady za literaturuvyhrál islandský spisovatel Gyrðir Elíasson a porazil tak favorizovanou norsko-švédskou autorku Beate Grimsrud.

Vítěz byl vyhlášen na dnešní tiskové konferenci v Oslo. Elíasson cenu obdržel za svou sbírku povídek Milli trjánna (Mezi stromy). Je považován za jednoho z největších současných islandských spisovatelů, který ale v zahraničí ještě není příliš známý. Jeho povídky pojednávají o všedních situacích nevšedním stylem. "Od počátku své kariéry spisovatele si Elíasson buduje svébytný svět, v němž je hloubka jednotlivých textů podpořena celkem, jako by celé autorovo dílo tvořilo jeden kolosální text bez hranic, který se rozrůstá s každou další básní či povídkou," zní zdůvodnění komise Severské rady, proč cenu obdržel právě Elíasson.

Elíasson se narodil v roce 1961 a debutoval o dvacet dva let později básnickou sbírkou Svartvít axlabönd (Černobílé kšandy). Od té doby vydal deset básnických sbírek a pět prosaických děl. Žije v Reykjavíku s manželkou a třemi dětmi.

Velkou favoritkou letošního udílení ceny byla spisovatelka Beate Grimsrud, kterou nominovalo zároveň Norsko a Švédsko.  Beate Grimsrud (*1963) se narodila v Norsku, ale od roku 1984 žije ve Švédsku a píše v obou jazycích. Poprvé v historii tak mohla nastat situace, kdy by se o vítězství podělily dvě země.

Festival prvotin v Maďarsku

A nejen Praha se muže hloubit literárním festivalem, který za ta léta dokázal spoustu záslužných literárních činů. Mám na myslí PWF. Do toho se pochopitelně nedá započítat naplánovanou besedu v síti Starbucks na Malostranské náměstí, což je naprosto nesmysl. Blbost je konat literaturu na takovém místě, ale budiž.. Prachy.. prachy..a prachy, ale no tak... Ale co nedokažu pochopit, je, co tam má dělat "le creme de la creme" české literatury, to fakt nevím... ale tady řeč je o jiným festivalu. Na okraji jen doufejme, že skutečný důvod Micheala Marcha, se nebude skrývat pod faktem, že jméno Starbucks je postava románu Moby Dick Hermana Melvilleho. 

Ach jo.. Ale jak říkám, tady řeč je o jiném festivalu, který se koná v rámci Knižního veletrhu v Budapeští.

Kvíz !!! 

No, a co měli společného Francoise Saganové, když jí bylo 18 let, a Chandler, když mu bylo 51 let?

Vydali svůj první román. To měli společného. 

Evropský festival prvního románu v Budapešti je skutečný zajímavá literární událost. V maďarské metropoli se sešli 20 spisovatelů (jakýsi Bartlevyové) s jedním společným jmenovatelem: mají vydaný doposud jen jeden román. 

Mezi jména, která určitě ani netušíte, že existují jsou třeba:

Rakušanka Barbara Aschenwaldová, její román nese název S lehkým srdcem.
také
Slovenka Katarina Tholtová: Noční motýly
Finka Alexandra Salmela, Italka Gaia Rayneri a Francouz Jean Michell Guenassia, který je držitelem Goncourtu v kategorii ocenění od mladých čtenářů. Guenassia sice již před 25 let vydal detektivku, ale považuje jako svůj první román nedávno vydanou knihu Klub nenapravitelných optimistů. Guenassia Připomíná, že i Nobelova Cena José Saramago po vydání své prvotiny Země hříchu, čekal 30 let aby vydal další román...

Pokud jde o španělský psanou literaturu, zastupuje jí Španělka Noemí Sabugalová s románem Socratova vražda. 


Tolik...

Duinské elegie -Rilke

Argentinec Ricardo Piglia. Cena kritiků 2011

Včera jeho román Blanco Nocturno (Noční cíl) byl oceněn španělskou odbornou veřejností. 

Veřejnost čekala dlouho (13 let) na jeho románovou tvorbu. Mám na myslí 13 let od jeho románu s názvem Uhořelé stříbro (španělsky Plata Quemada, 1997), což bylo doposud jeho poslední dílo. Tenkrát když vyšla Plata Quemada, čtenáři čekali pouhopouhých 5 let, od vydání druhého románu Nepřitomné město (La ciudad ausente, 1992).

Tento rok sedmdesátiletý Piglia vydal konečný nový román. Je to jeho čtvrtý v pořadí. Nese název Noční cil (španělsky Blanco Nocturno, 2010)...
Pravděpodobně český čtenář nebude mít možnost ho číst...

jzp

Ondřej Cikán: Menandros und Thaïs (Menandros a Thaïs)

9. 4., 19.30 h   Praha 1, kavárna divadla Na prádle, Besední 3

dvojjazyčně

Hudba: Martin Žárský & přátelé

Ondřej Cikán (*1985, Praha) žije ve Vídni, studuje latinu a starořečtinu a věnuje se autorské tvorbě na poli literárním i divadelním. Jeho první hra byla uvedena roku 2000 v prostoru Spielbar vídeňského Volkstheateru. Roku 2002 založil spolu s Anatolem Vitouchem literární skupinu Die Gruppe, ze které v roce 2003 vznikl spolek Der Verein(Spolek na podporu pohádkového divadla). V roce 2010 se zúčastnil finále soutěže Open-Mike v Berlíně. Je zastoupen v divadelním nakladatelství Proscript.

Láska, piráti, krvavé bitvy. Ondřej Cikán si vzal za vzor starořecké dobrodružné romány druhého století: Thaïs unesou během svatby s Menandrem piráti. Během hledání své nevěsty se hrdina prodírá surrealným světem, potkává zfetované skřítky, čarodějnice-nymfomanky a další bizarní postavy. V kontrastu s řeckým hrdinou pak stojí vypravěč se svou vlastní odyseou odehrávající se v současnosti.

K osudům Kafkových textů

Křest překladu knihy Role člověka od Kariho Hotakainena

01.04.2011 - 19:30

Kde: kavárna divadla Na Prádle (Besední 3, Praha 1)

V útulné kavárně divadla Na Prádle můžete být první dubnový den svědky křtu překladu knihy Kariho Hotakainena Role člověka (finsky Ihmisen osa). V režii Hany Kofránkové zazní ukázky v podání profesionálních herců. Zároveň bude na místě možné zakoupit knihu s velkou slevou. Vstup volný.

Kari Hotakainen (1957, Pori) je finský spisovatel, v současnosti jeden z nejčtenějších severských autorů. Po studiích finské literatury na univerzitě v Helsinkách působil několik let jako novinář a redaktor, od roku 1996 se věnuje výlučně literatuře. Zpočátku se soustředil na poezii, první sbírku básní Nešťastné neúspěchy (Harmittavat takaiskut) vydal již v roce 1982, poté začal psát knížky pro děti a romány pro dospělé. Jeho široký autorský záběr zahrnuje také divadelní a rozhlasové hry, povídky, eseje a televizní seriál.

Mezi jeho nejúspěšnější díla patří debutová próza Buster Keaton - život a činy (Buster Keaton: elämä ja teot, 1991), semiautobiografický román Klasik (Klasikko, 1997) či romány Srdeční záchvaty (Sydänkohtauksia, 1999), Na domácí frontě(Juoksuhaudantie, 2002), za který obdržel cenu Finlandia a cenu Severské rady pro literaturu, nebo Chrám svatého Izáka (Iisakin kirkko, 2004).

Vzpomínka na Ericha Hellera

28.3.2011,  18:00
Židovské muzeum v Praze, Maiselova 15, Praha 1

Dr. Erich Heller byl jedním z nejvýznamnějších germanistů a literárních kritiků 2. poloviny 20. století, jehož rodina zažila pro svůj židovský původ hrůzy holokaustu. Přesto se svou neúnavnou prací na poli německé literatury od J. W. Goetha po F. Kafku a R. M. Rilkeho a morální filosofie zasloužil o rehabilitaci německého myšlení v očích svobodného světa a pochopení těžkých zápasů lidstva o poznání sebe sama.

Jako britský občan působil na univerzitách v Cambridge, Londýně a Swansea, od r. 1960 na americké Northwestern University v Evanstonu, Illinois. Za své celoživotní dílo byl v Německu vyznamenán Velkým záslužným křížem.

Jeho bratr Paul, vězeň v koncentračních táborech Auschwitz a Buchenwald, patřil k významným americkým lékařům. Na jejich osudu se významně podílel americký válečný reportér Edward R. Murrow.

V České republice je jeho dílo neznámé, jeho knihy nebyly vydávány. Pamětního večera, který pořádá Oblastní muzeum v Chomutově ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, se zúčastní mnichovský malíř Peter Fischerbauer, jehož cílem je vrátit Erichu Helllerovi místo, které mu v jeho rodné zemi náleží. Součástí večera je vernisáž obrazů inspirovaných románem „Buddenbrookovi“ Thomase Manna, kterému Erich Heller věnoval svou studii „The Ironic German: a Study of Thomas Mann“.

Oranžový Expres Labyrintu Revue

Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez vyhral Cenu Alfaguara 2011

Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez (*1973-) ziskal Cenu Alfaguara 2011 za román El ruido de las cosas al caer (Hluk padajících věcí). Román byl označen porotou jako černou inventuru doby teroru a násilí v Kolumbii....

Republika mnoha národů: Austeria

Další setkání v rámci cyklu, který se soustřeďuje na multikulturní dědictví polské Rzeczpospolité, v první řadě pak na dějiny a kulturu polských Židů. Představíme český překlad románu Austeria Juliana Stryjkowského, který právě vychází v nakladatelstvíSefer.
 
„Považuji Hostinec (Austeria) za veledílo, za nejlepší polskou knihu po druhé světové válce. Kdybych měl sestavit seznam nejlepších knih od roku 1945 dodnes, dal bych Hostinec na první místo. Něco takového však dokáže člověk napsat jen jednou v životě, všechny stružky odevšad tečou do jediného, křišťálově čistého pramene. A zkušený spisovatel ví, že zázrak se už nikdy nebude opakovat.“ Tato slova si zapsal do deníku 10. srpna 1996, dva dny poté, co Julian Stryjkowski zemřel, spisovatel a kritik Gustaw Herling-Grudziński. Dílo Hostinec (Austeria) je známé hlavně svým filmovým zpracováním v režii Jerzyho Kawalerowicze. Českým čtenářům se Stryjkowského podivuhodný text, odehrávající se v předvečer první světové války v jednom haličském hostinci, dostává do rukou poprvé.
 
Vedle překladatelky Olgy Hostovské o Stryjkovského díle a jeho historickém kontextu promluví také Michala Benešová z Katedry středoevropských studií FF UK.
 
Po besedě od 18.30 projekce filmové adaptace knihy režiséra Jerzyho Kawalerowicze. 

Polský institut v Praze 
Malé náměstí 1 
(vchod z Karlovy ulice 27)
110 00 Praha 1
  
Tel: +420 /  224 214 708
Fax: +420 / 224 223 010
e-mail: praga.ip.sekretariat@msz.gov.pl

„ Západní maďarská LITERATURA, zejména poezie“ - Přednáška Györgye Gömörího

Úterý 22. 03. 2011 19,00
velký sál MKS 
Maďarské kulturní středisko v Praze
Rytířská 25-27, 110 00 PRAHA 1 

Literární večer

György Gömöri (1934, Budapešť) je maďarský literární historik a básník, žijící ve Velké Británii. V době maďarské protikomunistické revoluce v roce 1956 byl studentem filozofické fakulty v Budapešti a během revoluce se aktivně podílel na revoluční činnosti. Po revoluci emigroval do zahraničí a ve svých studiích pokračoval v Oxfordu. Po ukončení studií pracoval na kalifornské univerzitě Berkeley, na Harvardu a od roku 1969 přednášel maďarskou a polskou literaturu na univerzitě v Cambridge. Napsal mnoho literárně-historických publikací a kritik a vydal devět svazků vlastních básní v maďarštině, jednu v angličtině a jednu v polštině a mnoho překladů. Obdržel řadu maďarských vyznamenání, mimo jiné cenu Pro Cultura Hungarica v roce 1999. Přednáška se koná se simultánním tlumočením do češtiny.

Setkání s básnířkou Julií Fiedorczuk

Autorský večer mladé prozaičky a básnířky bude další z cyklu „Nové druhy. Někdy i čeledi“ zaměřené na současnou polskou literaturu. Tentokrát nás čeká večer ve znamení žen, symbolicky 8. března – na MDŽ. Julii Fiedorczuk, varšavskou spisovatelku a překladatelku uvede básnířka Eva Košinská, překladatelka Bára Gregorová a polonistka Michala Benešová. Setkání bude věnováno nejen ženské literatuře v Polsku.
 
8. března 2011 od 19.30 hod.
Literární kavárna Fra, Šafaříkova 15, Praha 2
 
Přednáška Julie Fiedorczuk: Ekopoezie
Polská spisovatelka, která přednáší na Varšavské univerzitě se zaměří na souvislosti mezi poezií a ekologií nebo problém odtržení poezie a vědy v moderní literatuře. Jedním z témat bude i otázka jazyka a jeho (ne)přirozené podstaty. Ekopoezie a ekokritika se snaží poukázat na zásadní spojení umělecké tvorby s okolním prostředím a proměnlivé představy a zobrazení přírody v literatuře.
 
7. března 2011 od 14.15 hod. 
Literární akademie, Na Pankráci 54, Praha 4
 
Julia Fiedorczuk
* 1975
 
Básnířka, prozaička, překladatelka. Působí na Varšavské univerzitě, kde vede semináře zaměřené na americkou literaturu, teorii literatury a ekokritiku. Získala cenu Polských vydavatelů za nejlepší debut a rakouské ocenění Huberta Burdy. Bydlí ve Varšavě. Překládala mj. poezii Johna Ashberyho, neoavantgardního patrona lingvistické poezie, věnovala se také tvorbě Ezry Pounda. Někteří polští literární kritici ji řadí k proudu polské lingvistické poezie, jejímž hlavním představitelem je Andrzej Sosnowski. Poezie Fiedorczuk se vyhýbá čistému konstruktivismu – ačkoli vychází z přesné a racionální práce s jazykem, buduje zároveň fantaskní a surrealistické světy a bohaté básnické obrazy. Vydala básnické sbírky Listopad u Narvy (2000), Bio (2004), Planeta ztracených věcí (2006) a Kyslík (2009) a soubor povídek Mariino ráno a jiné povídky (2010).

Oceněn román Peníze od Hitlera

Román Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové získal první cenu Usedomských literárních dnů. Porota složená z předních německých literárních kritiků ocenila tuto knihu, která v němčině vyšla pod názvem Ein herrlicher Flecken Erde v překladu Evy Profousové, jako "literární klíč k porozumění komplexních dějin Česka během druhé světové války a po jejím skončení". Předání ceny se uskuteční v rámci literárního festivalu na severoněmeckém ostrově Usedom, který se koná ve dnech 30. března - 3. dubna 2011. Román získal  roku 2007 také cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu. V letošním ročníku figuruje Denemarková mezi nominacemi na překladovou knihu - do češtiny převedla Rozhoupaný dech nobelistky Herty Müllerové. Radka Denemarková mj. obdržela roku 2007 první pobytové stipendium Pražského literárního domu do německého Wiesbadenu.

Výstava Český Miłosz o Czesławovi Miłoszovi

od 21. 2. - 18. 3. 2011 v FFUK, nám. Jana Palacha 2, P-1

Výstava připravená Polským institutem v Praze ke 100. výročí narození polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Czesława Miłosze (nar. 1911) u příležitosti Roku Miłosze vyhlášeného polským parlamentem. Výstava představuje tvorbu a život Czesława Miłosze a především jeho „českou tvář“ – skrze portréty předních překladatelů z polštiny, kteří se podíleli na překladech jehe básní, románů a esejů, mezi které patří Vlasta Dvořáčková, Helena Stachová, Václav Burian, Miroslav Červenka, Jiří Červenka, Josef Mlejnek, Václav Burian, Jindřich Belling. Součástí výstavy budou rovněž unikátní fotografie Karla Cudlína z návštěvy Czesława Miłosze v Praze nebo Joanny Helander.
  
Výstava Český Miłosz bude představena v průběhu roku také v Olomouci, Pardubích, Brně, Lysé nad Labem nebo Ostravě.
  

Literatura pod hákovým křížem II

17.02.2011,  18:00
PLD, Ječná 11, Praha 2

---

Cyklus tří diskusních večerů o literatuře a kultuře našich Němců v období protektorátu. Mnohdy byla tato literatura provinční, nacionalistická až antisemitská – každopádně zcela jiná než pražská německá literatura. Po úvodní lednové přednášce prof. H. D. Zimmermanna připomene vývoj pražské literatury dr. Peter Becher v přednášce nazvané "Pražská literatura 1938-1939". Moderace Ondřej Matějka. Pořad se koná v němčině se simultánním tlumočením do češtiny. 

Další pořady z tohoto cyklu
15. 3. "Nejvyšší dohled?" Kontrola a řízení literárního života v Protektorátu Čechy a Morava – Volker Mohn, Univerzita Heinricha Heina v Düsseldorfu

Literární "Černý týden" v Barceloně

La Semana negra, neboli Černý týden, je festival věnovaný detektivnímu románovému žánru. Více jestli klikněte na titul a rozumíte katalansky