Pokud jde o argentinskou literaturu v Čechách, myslím její překlad samozřejmě, situace je více (nebo spíše miň než bídná). Žádný z elity současných autorů nebyl nikým zatím vydán. Ani César Aira, ani Rodrigo Fresán, ani Alan Pauls, ani Eduardo Berti. Ani vůbec její současný největší autor Ricardo Piglia.
Ani fakt, že Argentina dala světu takové velikány jako byli Borges a Cortázar nehnul s českými nakladateli aby si sami položili jednoduchou otázku: Mají tito velikáni své pokračovatele? Mají.
Ani fakt, že Argentina dala světu takové velikány jako byli Borges a Cortázar nehnul s českými nakladateli aby si sami položili jednoduchou otázku: Mají tito velikáni své pokračovatele? Mají.
Je to skoro neuvěřitelné, že kultovní román Umělé dýchání Ricarda Piglie (Respiración Artificial, 1980) doposud nevyšel česky. Ricardo Piglia se většinou věnuje literatuře, spíše z jiného konce. Jeho eseje patří k tomu nejlepšímu, co se dnes píše vůbec o literatuře. A není toho málo.
Veřejnost čekala dlouho (13 let) na jeho románovou tvorbu. Mám na myslí 13 let od jeho románu Uhořelé stříbro (dejme tomu) (španělsky Plata Quemada, 1997), což bylo doposud jeho poslední dílo. Tenkrát když vyšla Plata Quemada, čtenáři čekali pouhopouhých 5 let, od vydání druhého románu Nepřitomné město (La ciudad ausente, 1992).
Veřejnost čekala dlouho (13 let) na jeho románovou tvorbu. Mám na myslí 13 let od jeho románu Uhořelé stříbro (dejme tomu) (španělsky Plata Quemada, 1997), což bylo doposud jeho poslední dílo. Tenkrát když vyšla Plata Quemada, čtenáři čekali pouhopouhých 5 let, od vydání druhého románu Nepřitomné město (La ciudad ausente, 1992).
Tento rok sedmdesátiletý Piglia vydal konečný nový román. Je to jeho čtvrtý v pořadí. Nese název Noční cil (španělsky Blanco Nocturno, 2010)...
Pravděpodobně český čtenář nebude mít možnost ho číst...
Pravděpodobně český čtenář nebude mít možnost ho číst...
jzp
Žádné komentáře:
Okomentovat