Zatímco jsem sledoval drama havířů, vzpomněl jsem si na jednoho chilského spisovatele. Na zakladatele hornického románu v Chile, na Baldomera Lilla (1867-1923). Hledal jsem neúspěšně, zda mám ještě nějakou jeho knihu, třeba Subterra, 1904 (Pod zemí) či povídku od tohoto naturalistického chilského autora. Žil v napjaté době, na přelomu dvacátého století, když se v Chile rodilo dělnické hnutí a zrovna hornictví hrálo nejdůležitější roli. Lillo neskončil jako horník v uhlíkových dolech v oblasti Lota jen proto, že byl vášnivým čtenářem stejně jako jeho otec, který si oblíbil knížky amerického spisovatele Breta Harteho. Harte byl všechno možné: typograf, také horník; byl i učitel, novinař a dokonce diplomat. Ale hlavně byl jeden z nejdůležitějších spisovatelů tzv. Westernu. Baldomero Lillo viděl svého otce číst Harteho a rozhodl se věnovat velkou část svého času četbě. Ale Lillo měl jinou volbu a dal přednost Dostojevskému, Turgueněvovi, Balzacovi, Maupassantovi a především Emilu Zolovi. Drama 33 horníků mi připomnělo, že vlastně literatura a hornictví představují jeden velký románový žánr, který si často uzurpovala levice po celém světě. Pokud jde o Baldomera Lilla, nedá se označit jeho dílo jako ideologizované, ale rozhodně má obrovskou vypovídací hodnotu o tom, v jakých podmínkách pracují havíři. Nemám v lásce tento typ přespříliš popisného realismu, který v Jižní Americe spíše vznikl jako reakce na modernismus, ale Lillo je bezpochyby otcem realistické hornické chilské literatury a zvlášť jedné větve tzv. kreolismu. Baldomero Lillo není jediný autor, který věnoval velkou část svého díla hornictví. Všude, kde hornictví kvetlo, tam vznikaly velké romány. Pravděpodobně nejvýznamnější hornický román všech dob zůstává Germinal od francouzského spisovatele Emila Zoly (1840-1902). Podle Lillova stylu je více než zřejmé, že Zolu napodoboval.
Pokud jde o současnou tvorbu věnovanou hornictví v oblasti pod Andami, není dnes mnoho autorů, kteří by čerpali z tohoto prostředí, alespoň co se týče národností 33 zachráněných. Dnes stojí za zmínku chilský autor Hernán Rivera Letelier (1950-). Jeho nejznámější román je La reina Isabel cantaba rancheras, 1994 (Královna Alžběta zpívala rancheras). Také Bolivijec Victor Montoya (1958-), autor románu El laberinto del pescado, 1993 (Rybí labyrint).
Žádné komentáře:
Okomentovat