...Blog zprostředkující literární zprávy dle nálady, s více, než viditelnou náklonností ke španělské psané literatuře, ale bez opomenutí jiných řečí...

čtvrtek 16. září 2010

Manuel Mujica Láinez, 100 let.




Vypadá to, že si budeme připomínat smutně slavného 11. září ještě velmi dlouho. Newyorská dvojčata, anebo jestli chcete, převrat v Chile v roce 1973. Dvě zlé události, které se asi musely stát. Nicméně toto datum nepřineslo naštěstí jen zkázu. Přesně před sto let se totiž narodil jeden z velikánů argentinské literatury. Bez něho bychom jen těžko mohli pochopit díla Ernesta Sábata, Julia Cortázara nebo Roberta Bolaňa. Jmenoval se Manuel Mujica Láinez, Borgesův přítel, liberální konzervativec, otec rodiny a neskrytý homosexuál. Jeho výročí prošlo "bez zármutku a slávy", až na několik odborných medií, které nabídly pár řádků. Jeho vytříbená próza zůstává jazykovým pokladem a vzorem pro další generace autorů. Do češtiny nebyl nikdy přeložen, patrně proto, že komunisté místo toho, aby poznali v jeho díle dokonalý popis dekadence argentinské buržoasie, viděli v jeho knihách jen jisté nostalgické hledání ztraceného věku zámožných buenosaireských kreolských rodin. Psal toho hodně, ale jeho největším dílem je Bomarzo (1962), historický román o renesanční Itálii XV. století. Pokud jde o jeho druhou literární větev (mám na mysli tu s argentinskou tématikou), jeho knihy Aquí vivieron (1949) (Zde bydleli) a Misteriosa Buenos Aires (1951) (Tajuplné Buenos Aires) svého času otřásly argentinskou společností. Další knihy jako Los ídolos ( Idoly) (1953) a La Casa (Dům) (1953) pouze potvrdily jeho talent. V románu La Casa je vypravěčem samotný dům. Tento způsob vyprávění z pohledu předmětu se objeví později v historickém románu El escarabajo (Brouk) (1982). Vypravěčem je egyptský prsten, který vypravuje o svých majitelích: od Nefertiti až k americké milionářce, přes jednoho z vrahů Julia Césara nebo malíře Miguela Angela.
Manuel Mujica Láinez alias Mamucho, se narodil 11. září 1910, zrovna když si Argentinci připomínali úmrtí Sarmienta, spoluzakladatele Argentiny a také otce argentinského písemnictví. Sarmientův román Facundo, civilizace nebo barbarství nastínil osu argentinských dějin. Osu či rozpor, na kterou nakonec Mujica Láinez svým dílem navázal ve svém díle, když popsal úpadek Argentiny poloviny 50. let.

Žádné komentáře:

Okomentovat