Ve věku 87 let zemřel 7 června španělský spisovatel Jorge Semprún: Aktivista antifranquista a politik, který po zkušenostech v koncentračním táboru Buchenwald napsal celou řadou významných knih a celý život bojoval za lidská práva. Kromě literární činnosti také spolupracoval s významnými režizéry. jeden příklad za všechny: Film Přiznání od Costase Gavrase (o procesech v Československu v 50. letech).
V češtině mu vyšlo:
Bílá hora (Paseka)
| Tři muži a dvě ženy se sejdou jednoho dubnového víkendu roku 1982 v normandském domě na břehu Seiny. Antoine de Stermaria je malíř, Juan Larrea spisovatel a Karel Kepela divadelní režisér. Spojuje je umění, jejich evropanství a exulantství zároveň, zhroucení nejrůznějších utopií končícího století a láska k ženám, ne-li k ženě jediné. V oněch dvou dnech se ve vzpomínkách jejich osudy vícekrát protnou na mapě evropských měst, z nichž mimořádnou roli hraje Praha, na mapě historických událostí, Československo nevyjímaje, uměleckých a myšlenkových mezníků levicové inteligence i na mapě soukromých citových úběžníků způsobem tak nečekaným a málo pravděpodobným, jak je toho schopen jedině život. V závěrečném obraze splyne v jedno Seina, Vltava a Styx z vlámského plátna v madridském Pradu… Španělský spisovatel se zkušeností levicové iluze, koncentračního tábora a mnohaletého exilu tu francouzsky napsal svůj nejčeštější román. |
a
Psání nebo život (G plu G)
Vzpomínky významného evropského spisovatele a scenáristy na dobu druhé světové války a pobyt v koncentračním táboře Buchenwald. Kniha je jakýmsi vnitřním dialogem autora s jeho vlastním životním příběhem.
Žádné komentáře:
Okomentovat