Cestovat, psát. Cestovat aby se psalo. Psát aby se zapomnělo.
Objev:
Přesto, že argentinský spisovatel Adolfo Bioy Casares soustavně odmítal společenský život, v roce 1960 se jako součást argentinské delegace PEN Clubu zúčasnil sjezdu spisovatelů v Rio de Janeiro. Z této zkušenosti sice Bioy napsal svůj proslulý text Moje přátelství s italskou literaturou, a to proto, že tenkrát navázal během pobytu úzký vztah se spisovateli jako Alberto Moravia, nebo Elsa Morante. Dlouho se nevědělo, že Bioy napsal i jiný text, o kterém se ani netušilo.
Zda se, že duševní rámec této knihy je únik. Což bylo téma, k kterému se Bioy Casares vracel neustále.
Letos vyšlo v Madridu kniha Unos días en el Brasil, (Pár dní v Brasilii) v náklad. La Compaňía.
(V češtině vyšlo pouze Plán úniku v náklad. Julius Zirkus v Brně v překladu Anežky Charvatové)
Žádné komentáře:
Okomentovat