Odhalení pamětní desky a busty R. M. Rilka

07.12.2011,  10.30 hod.
Na Příkopě 16, Praha 1, 110 00

---

Díky úsilí Pražského literárního domu autorů německého jazyka, Společnosti Mariny Cvětajevové a podpoře Magistrátu hlavního města získá Praha po mnoha desetiletích snah konečně první oficiální připomínku svého velkého rodáka Rainera Marii Rilka (4. 12. 1875 – 29. 12. 1926). Pamětní deska a busta tohoto světoznámého německy píšícího básníka bude odhalena ve středu 7. 12. 2011 od 10.30 hod. na domě někdejší německé školy v ulici Na Příkopě 16. Autorkou výtvarného řešení je akademická sochařka Vlasta Prachatická.

Rilkova tvorba silně poznamenala českou literaturu, zejména linii básnictví, kterou představovali Halas, Holan, Zahradníček a Orten. Jeho temně laděná báseň Podzimní den patří k nejpřekládanějším dílům do češtiny. Instalací pamětní desky a busty Pražský literární dům autorů německého jazyka splácí dluh, který jsme měli k tomuto slavnému lyrikovi. 

Julian Barnes vyhrál The Man Booker Prize 2011

Na počtvrté !!!!
Čim?
Románem The Sense of the Ending (Smysl ukončení)  

Setkání s norským spisovatelem Tomasem Espedalem

Místo: 

 Městská knihovna (Mariánské náměstí 1, Praha 1), malý sál

Začátek: 

 12.10.2011 - 19:00 - 20:30

K vrcholům festivalu Dny Severu patří již tradičně setkání se spisovateli. V letošním roce přijal pozvání norský spisovatelTomas Espedal, který je znám také českým čtenářům prostřednictvím své meditativní knihy Jít. Aneb umění nespoutaného a poetického života (Gå. Eller kunsten å leve et vilt og poetisk liv, 2006), která vloni vyšla v nakladatelství Havran. Letos byla vybrána mezi knihy, ze kterých se předčítalo během stále populárnější Noci literatury. Besedu bude moderovat Jarka Vrbová, překladatelka knihy Jít. Diskusi doplní autorské a scénické čtení.

Česky a norsky, tlumočeno do češtiny

Vstupné: 40 Kč (30 Kč pro členy Skandinávského domu a čtenáře Městské knihovny v Praze)

Tomas Espedal (*1961)
Narodil se v západonorském Bergenu, kde vystudoval tamní univerzitu a kde žije i dnes. Přestože debutoval již v roce 1988 a od té doby napsal několik románů a sbírek kratších prozaických textů, skutečného průlomu se dočkal až v nedávné době, a to díky románům Jít a Proti umění (Imot kunsten, 2009). Za oba byl nominován na Literární cenu Severské rady, nejprestižnější severské ocenění. Za knihu Proti umění obdržel Cenu kritiků a Cenu nakladatelství Gyldendal. Rád experimentuje se žánry, ve svých knihách zkoumá vztah románu k eseji, dopisu, deníku, autobiografii či cestopisu.

Nobelové Cena za Literaturu 2011 -Tomáš Tranströmer

Po 13 letech odměňování romanopisců a dramatiků, tento rok básníci se dočkali. Letošní Nobelová cena za literaturu  patří švédskému básníkovi Tomášovi Tranströmerovi. 

Já fandím nadále Nicanorovi Parrovi...

jzp 

Říjen: Týden španělské kultury v Plzní

Dnes, před 8 lety zemřel Roberto Bolaňo

In memoriam Roberto Bolaňo: 28/04/1953 - 15/07/2003

"Svět je živý a nic živého jde napravit a to je náš osud" 

Roberto Bolaňo

Měsíc autorského čtení: 31 polských autorů

Literární festival Měsíc autorského čtení letos netradičně proběhne ve čtyřech městech. Do Brna, Košic, Ostravy a Wrocławi přijede 31 polských autorů a stejný počet jejich českých a slovenských kolegů. Představena bude nováAntologie současné polské poezie. Každý den festivalu přinese zajímavé setkání s originálním autorem, vybíráme pro Vás několik tipů z poezie, prózy nebo reportáže. Polská čtení začínají v 19 hodin (v Košicích ve 20.30) a každý spisovatel vystoupí postupně ve všech čtyřech městech.
  Pouze do Brna přijede na slavnostní zakončení festivalu 1. srpna básník Adam Zagajewski, letošní polský kandidát Nobelovy ceny za literaturu, ze svých nových překladů, knihy Magnetický bod vydané v Protimluvu, bude číst Ryszard Krynicki (19.-22.7.), mistr haiku a úsporných jazykových forem, silné místo na současné poetické scéně si vydobyl také Tomasz Różycki (7.-10.7.). 


Z Ameriky přiletí Henryk Grynberg (11.-14.7.), jeden z prozaiků, kteří ve své tvorbě tematizují traumatické osudy polských Židů. Gdaňský rodák Stefan Chwin (23.-26.7.) ve svých románech reflektuje polsko-německé vztahy a historii.  Velmi silně jsou zastoupeni mladí spisovatelé, z nichž řada získala významná literární ocenění jako Nike nebo Paszport Polityki – ať už slezský rodák Wojciech Kuczok (2.-5.7.), Mikołaj Łoziński (9.-12.7.), Ignacy Karpowicz (29.7.-1.8.) nebo Sylwia Chutnik (4.-7.7.) a Małgorzata Rejmer (30.7.-2.8.).


V rámci Měsíce autorského čtení bude 21. července pokřtěna nová Antologie současné polské poezie, připravená nakladatelstvím Fra, za osobní účasti básnířkyJoanny Mueller.  Na festival přijedou také další autoři antologie, mladí básníci narození v 70. a 80. letech – Julia Fiedorczuk (3.-6.7.), Jacek Dehnel  (18.-21.7.), Marta Podgórnik (25.-28.7.), Szczepan Kopyt (22.-25.7.) a Tadeusz Dąbrowski (31.7.-3.8.).
 
Na středoevropském festivalu zaujmou také dva autoři, kteří píší právě o národech ze „srdce Evropy”. Mariusz Surosz (15.-18.7.) je autorem knihy Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima o českých dějinách, Krzysztof Varga (17.-20.7.) publikoval soubor esejů věnovaný maďarské kultuře – Guláš z turula, který česky vyšel v překladu Pavla Peče.
  

Literární přiloha Respektu. Dnes

Literární přiloha Respektu

Večer polské poezie

Café Fra. Šafařiková 15 Praha 2 - 16/6/2011 v 19,30

Křest antologie nové polské poezie vydané v nakladatelství Fra a sbírky Magnetický bodRyszarda Krynického, vydané v Protimluvu. Za účasti básníků Ryszarda Krynického,Edwarda Pasewicze a překladatelů.
Dvanáct hlasů mladých básníků se protne s výraznou tvorbou jednoho z mistrů polské poetické scény. Setkání uvede básník Petr Borkovec a překladatelka Lenka Daňhelová. Nová antologie po téměř patnácti letech přináší ochutnávku ze současné tvorby polských básníků a básnířek, narozených v 70. a 80. letech.
  Autoři: Justyna Bargielska,Tadeusz Dąbrowski, Jacek Dehnel, Julia Fiedorczuk, Szczepan Kopyt, Bartosz Konstrat, Piotr Macierzyński, Joanna Mueller, Edward Pasewicz, Marta Podgórnik, Krzysztof Siwczyk, Wojciech Wencel
 
S Ryszardem Krynickým a některými z autorů antologie se můžete setkat v rámci Měsíce autorského čtení v červenci v Brně a Ostravě.

Zemřel Jorge Semprún

Ve věku 87 let zemřel 7 června španělský spisovatel Jorge Semprún: Aktivista antifranquista a politik, který po zkušenostech v koncentračním táboru Buchenwald napsal celou řadou významných knih a celý život bojoval za lidská práva. Kromě literární činnosti také spolupracoval s významnými režizéry. jeden příklad za všechny: Film Přiznání od Costase Gavrase (o procesech v Československu v 50. letech).
V češtině mu vyšlo: 


Bílá hora (Paseka) 

Tři muži a dvě ženy se sejdou jednoho dubnového víkendu roku 1982 v normandském domě na břehu Seiny. Antoine de Stermaria je malíř, Juan Larrea spisovatel a Karel Kepela divadelní režisér. Spojuje je umění, jejich evropanství a exulantství zároveň, zhroucení nejrůznějších utopií končícího století a láska k ženám, ne-li k ženě jediné. V oněch dvou dnech se ve vzpomínkách jejich osudy vícekrát protnou na mapě evropských měst, z nichž mimořádnou roli hraje Praha, na mapě historických událostí, Československo nevyjímaje, uměleckých a myšlenkových mezníků levicové inteligence i na mapě soukromých citových úběžníků způsobem tak nečekaným a málo pravděpodobným, jak je toho schopen jedině život. V závěrečném obraze splyne v jedno Seina, Vltava a Styx z vlámského plátna v madridském Pradu… Španělský spisovatel se zkušeností levicové iluze, koncentračního tábora a mnohaletého exilu tu francouzsky napsal svůj nejčeštější román.

a 
Psání nebo život (G plu G)

Vzpomínky významného evropského spisovatele a scenáristy na dobu druhé světové války a pobyt v koncentračním táboře Buchenwald. Kniha je jakýmsi vnitřním dialogem autora s jeho vlastním životním příběhem.

S Helenou Stachovou „Na každé téma“ hovoří Mariusz Szczygieł

Polský Institut 2/6/2011 v 18 hodin

Setkání u příležitosti 80. narozenin známé překladatelky z polštiny, která získala řadu ocenění, mj. Komandérský kříž řádu za zásluhy o Polskou republiku nebo ceny Obce překladatelů.

Přeložila díla nejvýznamnějších autorů polské poválečné literatury – Witolda Gombrowicze, Sławomira Mrożka, Tadeusze Konwického nebo Gustawa Herlinga-Grudzińského.

S Helenou Stachovou bude hovořit Mariusz Szczygieł.

Autogramiáda Mariusze Szczygieła 2.6. od 16.00 v knikupectví Fišer v Kaprově ulici.

Grónská literatura a mytologie

Místo: 

 Knihovna Jiřího Mahena (Kobližná 4, Brno)

Začátek: 

 01.06.2011 - 17:00 - 18:30

Velvyslanec České republiky v Dánsku, překladatel knihy Grónské mýty a pověsti a odborník na severskou kulturu Zdeněk Lyčka představí kulturní bohatství ledového ostrova, který je autonomní součástí Dánského království. Výklad doprovodí názorné a sugestivní kresby akademického malíře Martina Velíška.

Mýty, pověsti a bajky byly odjakživa nedílnou součástí života Inuitů usazených v drsném arktickém prostoru. O jejich uchování pro moderní dobu se zasloužil zejména dánsko grónský polární badatel Knud Rasmussen, který posbíral a do dánštiny přeložil většinu grónských mýtů a pověstí. Tak přispěl nejen k hlubšímu poznání malého, ale hrdého a statečného národa, ale také obohatil svět literatury o podivuhodnou vypravěčskou tradici. Z jeho rozsáhlého díla vznikl český výbor nazvaný Grónské mýty a pověsti, který přeložili Viola a Zdeněk Lyčkovi. Výbor vyšel knižně v nakladatelství Argo v roce 1998 (2. vydání v roce 2007) s ilustracemi Martina Velíška.

Vstup volný.

Knižní Jarmark

Literární sklony

Philip Roth obdržel prestižní literární ocenění Booker za rok 2011

Finalisté:


Juan Goytisolo (Spain)
James Kelman (UK)
John le Carré (UK)
Amin Maalouf (Lebanon)
David Malouf (Australia)
Dacia Maraini (Italy)
Rohinton Mistry (India/Canada)
Philip Pullman (UK)
Marilynne Robinson (USA)
Su Tong (China)
Anne Tyler (USA)
Wang Anyi (China)




Wikipedie: Philip Milton Roth (19. března 1933 v Newarku, stát New Jersey) je americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity.

Toulky Prahou - literární procházka

17.05.2011,  17.00-20.30 hod.
Sraz na Vyšehradě, pak Pražský literární dům, Ječná 11

---

Literární procházka Prahou v doprovodu české spisovatelky Lenky Procházkové a švýcarského autora Rolfa Lapperta. Sraz na Vyšehradě před kostelem sv. Petra a Pavla, následuje společná literární procházka Prahou, která bude zakončena čtením a promítáním filmu v Pražském literárním domě autorů německého jazyka.

Lenka Procházková je česká prozaička, publicistka a scénáristka. Narodila v roce 1951 jako nejstarší ze tří dcer Jana Procházky. Byla signatářkou Charty 77, proto svá díla před rokem 1990 publikovala v samizdatu a v zahraničních edicích. 

Rolf Lappert se narodil v roce 1958 v Curychu a vyučil se grafikem. Na delší dobu přerušil psaní a s kamarádem založil jazzový klub. V letech 1996 až 2004 pracoval také jako scénárista. Dnes žije v Listowelu, v irském hrabství Kerry. Za román Nach Hause schwimmen obdržel v roce 2008 švýcarskou knižní cenu.

Pan Valéry a logika 11/5/11 od 18 hodin

Srdečně Vás zvene na Noc literatury 2011 
Temos o prazer de convidar a V. Exa para a Noite de Literatura 2011

4. ročník Noci literatury má opět netradičním způsobem přiblížit veřejnosti současnou evropskou literaturu formou veřejných literárních čtení, kdy známé tváře české kulturní scény budou během jednoho večera číst tentokrát na zajímavých místech čtvrti Libeň.
Jaroslav Rudiš v chemické laboratoři Gymnázia
U Libeňského zámku přečte úryvky z románu Gonçala M. Tavarese Pan Valéry a logika. 
V češtině.
Vice na www.nocliteratury.cz

Swiss Lib. – Švýcarská literatura na cestách

Které osobnosti udávají tón v současné švýcarské literatuře? Napoví putovní multimediální výstava Swiss Lib. –  Švýcarská literatura na cestách, která bude prezentována na veletrhu Svět knihy Praha ve dnech 12.–15. května 2011.

Z programu:

Čtvrtek, 12. května, 14.00–15.00 hod.

Výstaviště Praha, pravé křídlo, stánek P304

Literární výstava «Swiss Lib.» Slavnostní zahájení výstavy.

 

12.,13.,14. května, 15.00 hod.

Výstaviště Praha, pravé křídlo, stánek P304
Komentovaná prohlídka výstavy «Swiss Lib.», provází Jitka Nešporová.

 

Pátek, 13. května, 10.00–11.30 hod.

Výstaviště Praha, Malý sál
«Literární kvartet». Literární kritici provázejí «Krajinou náhodného žití»Petera Stamma.
Ondřej Kavalír (redaktor nakladatelství Labyrint, literární kritik, ČR), André Gstettenhofer (nakladatel-ství Salis Verlag, CH), Georg Escher (překladatel, lek­tor češtiny na univerzitě v Basileji, CH), Jan M. Heller (literární kritik, překladatel, ČR). Moderuje Beatrice Stoll.

 

Sobota, 14. května, 11.00 hod.

Café FRA, Šafaříkova 202/15, Praha 2
«Literární matiné». Švýcarský spisovatel Klaus Merz a pražský básníkPetr Borkovec při společném lyrickém matiné. Moderuje Milan Tvrdík.

 

Úterý, 17. května, 13.30–15.00 hod.

PedF UK, Celetná 13, posluchárna č. 12

Autorské čtení Rolfa Lapperta a diskuse se studenty.

 

Úterý, 17. května, 17.00–20.30 hod. 
Toulky Prahou v doprovodu české spisovatelky Lenky Procházkové a švýcarského autora Rolfa Lapperta. Sraz na Vyšehradě před kostelem sv. Petra a Pavla, literární procházka bude zakončena v Pražském literárním domě.

Celý podrobný program naleznete zde.

Co nového ve světě Franze Kafky

Co nového ve světě Franze Kafky
Přednáška dr. Josefa Čermáka
10. 5. 2011 v 18.00 v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově 

Noc literatury v Praze

Praha

NOC LITERATURY 2011 - 11. května 2011
18:00 - 23:00, PRAHA-LIBEŇ

PŘÍBĚHY. Denně je prožíváme. Nebo míjíme. MĚSTO. Denně jím procházíme, a přesto ho míjíme. NOC LITERATURY. Setkání s příběhy a městem tak, jak ho neznáme.

Pátý ročník literárního happeningu představí výběr ze současné evropské literární scény a poodhalí kouzlo velkých i malých literatur. V průběhu jednoho večera budou známé tváře české kulturní scény číst ukázky z nových překladů děl evropských autorů na atraktivních či běžně nedostupných místech Prahy.

Dějištěm letošního ročníku je „hrabalovská“ Libeň. Místo, kde jeden z našich nejznámějších spisovatelů prožil část svého života a napsal řadu nezapomenutelných děl, místo, které je dnes Pražanům málo známé a které, nejen díky odkazu slavného „pábitele“, stojí za to znovu a znovu objevovat. Čtení budou probíhat v pravidelném intervalu paralelně na dvaceti zajímavých místech této jedinečné části Prahy, návštěvníci si můžou sami zvolit, která z nich navštíví a v jakém pořadí. Program  ke stažení zde. Leták s programem a detailní info ke stažení zde.

Přejeme vám dobrou noc literatury...

Zemřel ve věku 99 let velikán argentinské literatury Ernesto Sábato

Více o něm na wikipedie. Bude nám chybět.

Arnošt Lustig Propast

Zemřel chilský básník Gonzalo Rojas v věku 93 let.

Cenu Severské rady obdržel islandský spisovatel Gyrðir Elíasson

Prestižní Cenu Severské rady za literaturuvyhrál islandský spisovatel Gyrðir Elíasson a porazil tak favorizovanou norsko-švédskou autorku Beate Grimsrud.

Vítěz byl vyhlášen na dnešní tiskové konferenci v Oslo. Elíasson cenu obdržel za svou sbírku povídek Milli trjánna (Mezi stromy). Je považován za jednoho z největších současných islandských spisovatelů, který ale v zahraničí ještě není příliš známý. Jeho povídky pojednávají o všedních situacích nevšedním stylem. "Od počátku své kariéry spisovatele si Elíasson buduje svébytný svět, v němž je hloubka jednotlivých textů podpořena celkem, jako by celé autorovo dílo tvořilo jeden kolosální text bez hranic, který se rozrůstá s každou další básní či povídkou," zní zdůvodnění komise Severské rady, proč cenu obdržel právě Elíasson.

Elíasson se narodil v roce 1961 a debutoval o dvacet dva let později básnickou sbírkou Svartvít axlabönd (Černobílé kšandy). Od té doby vydal deset básnických sbírek a pět prosaických děl. Žije v Reykjavíku s manželkou a třemi dětmi.

Velkou favoritkou letošního udílení ceny byla spisovatelka Beate Grimsrud, kterou nominovalo zároveň Norsko a Švédsko.  Beate Grimsrud (*1963) se narodila v Norsku, ale od roku 1984 žije ve Švédsku a píše v obou jazycích. Poprvé v historii tak mohla nastat situace, kdy by se o vítězství podělily dvě země.

Festival prvotin v Maďarsku

A nejen Praha se muže hloubit literárním festivalem, který za ta léta dokázal spoustu záslužných literárních činů. Mám na myslí PWF. Do toho se pochopitelně nedá započítat naplánovanou besedu v síti Starbucks na Malostranské náměstí, což je naprosto nesmysl. Blbost je konat literaturu na takovém místě, ale budiž.. Prachy.. prachy..a prachy, ale no tak... Ale co nedokažu pochopit, je, co tam má dělat "le creme de la creme" české literatury, to fakt nevím... ale tady řeč je o jiným festivalu. Na okraji jen doufejme, že skutečný důvod Micheala Marcha, se nebude skrývat pod faktem, že jméno Starbucks je postava románu Moby Dick Hermana Melvilleho. 

Ach jo.. Ale jak říkám, tady řeč je o jiném festivalu, který se koná v rámci Knižního veletrhu v Budapeští.

Kvíz !!! 

No, a co měli společného Francoise Saganové, když jí bylo 18 let, a Chandler, když mu bylo 51 let?

Vydali svůj první román. To měli společného. 

Evropský festival prvního románu v Budapešti je skutečný zajímavá literární událost. V maďarské metropoli se sešli 20 spisovatelů (jakýsi Bartlevyové) s jedním společným jmenovatelem: mají vydaný doposud jen jeden román. 

Mezi jména, která určitě ani netušíte, že existují jsou třeba:

Rakušanka Barbara Aschenwaldová, její román nese název S lehkým srdcem.
také
Slovenka Katarina Tholtová: Noční motýly
Finka Alexandra Salmela, Italka Gaia Rayneri a Francouz Jean Michell Guenassia, který je držitelem Goncourtu v kategorii ocenění od mladých čtenářů. Guenassia sice již před 25 let vydal detektivku, ale považuje jako svůj první román nedávno vydanou knihu Klub nenapravitelných optimistů. Guenassia Připomíná, že i Nobelova Cena José Saramago po vydání své prvotiny Země hříchu, čekal 30 let aby vydal další román...

Pokud jde o španělský psanou literaturu, zastupuje jí Španělka Noemí Sabugalová s románem Socratova vražda. 


Tolik...

Duinské elegie -Rilke

Argentinec Ricardo Piglia. Cena kritiků 2011

Včera jeho román Blanco Nocturno (Noční cíl) byl oceněn španělskou odbornou veřejností. 

Veřejnost čekala dlouho (13 let) na jeho románovou tvorbu. Mám na myslí 13 let od jeho románu s názvem Uhořelé stříbro (španělsky Plata Quemada, 1997), což bylo doposud jeho poslední dílo. Tenkrát když vyšla Plata Quemada, čtenáři čekali pouhopouhých 5 let, od vydání druhého románu Nepřitomné město (La ciudad ausente, 1992).

Tento rok sedmdesátiletý Piglia vydal konečný nový román. Je to jeho čtvrtý v pořadí. Nese název Noční cil (španělsky Blanco Nocturno, 2010)...
Pravděpodobně český čtenář nebude mít možnost ho číst...

jzp

Ondřej Cikán: Menandros und Thaïs (Menandros a Thaïs)

9. 4., 19.30 h   Praha 1, kavárna divadla Na prádle, Besední 3

dvojjazyčně

Hudba: Martin Žárský & přátelé

Ondřej Cikán (*1985, Praha) žije ve Vídni, studuje latinu a starořečtinu a věnuje se autorské tvorbě na poli literárním i divadelním. Jeho první hra byla uvedena roku 2000 v prostoru Spielbar vídeňského Volkstheateru. Roku 2002 založil spolu s Anatolem Vitouchem literární skupinu Die Gruppe, ze které v roce 2003 vznikl spolek Der Verein(Spolek na podporu pohádkového divadla). V roce 2010 se zúčastnil finále soutěže Open-Mike v Berlíně. Je zastoupen v divadelním nakladatelství Proscript.

Láska, piráti, krvavé bitvy. Ondřej Cikán si vzal za vzor starořecké dobrodružné romány druhého století: Thaïs unesou během svatby s Menandrem piráti. Během hledání své nevěsty se hrdina prodírá surrealným světem, potkává zfetované skřítky, čarodějnice-nymfomanky a další bizarní postavy. V kontrastu s řeckým hrdinou pak stojí vypravěč se svou vlastní odyseou odehrávající se v současnosti.

K osudům Kafkových textů

Křest překladu knihy Role člověka od Kariho Hotakainena

01.04.2011 - 19:30

Kde: kavárna divadla Na Prádle (Besední 3, Praha 1)

V útulné kavárně divadla Na Prádle můžete být první dubnový den svědky křtu překladu knihy Kariho Hotakainena Role člověka (finsky Ihmisen osa). V režii Hany Kofránkové zazní ukázky v podání profesionálních herců. Zároveň bude na místě možné zakoupit knihu s velkou slevou. Vstup volný.

Kari Hotakainen (1957, Pori) je finský spisovatel, v současnosti jeden z nejčtenějších severských autorů. Po studiích finské literatury na univerzitě v Helsinkách působil několik let jako novinář a redaktor, od roku 1996 se věnuje výlučně literatuře. Zpočátku se soustředil na poezii, první sbírku básní Nešťastné neúspěchy (Harmittavat takaiskut) vydal již v roce 1982, poté začal psát knížky pro děti a romány pro dospělé. Jeho široký autorský záběr zahrnuje také divadelní a rozhlasové hry, povídky, eseje a televizní seriál.

Mezi jeho nejúspěšnější díla patří debutová próza Buster Keaton - život a činy (Buster Keaton: elämä ja teot, 1991), semiautobiografický román Klasik (Klasikko, 1997) či romány Srdeční záchvaty (Sydänkohtauksia, 1999), Na domácí frontě(Juoksuhaudantie, 2002), za který obdržel cenu Finlandia a cenu Severské rady pro literaturu, nebo Chrám svatého Izáka (Iisakin kirkko, 2004).

Vzpomínka na Ericha Hellera

28.3.2011,  18:00
Židovské muzeum v Praze, Maiselova 15, Praha 1

Dr. Erich Heller byl jedním z nejvýznamnějších germanistů a literárních kritiků 2. poloviny 20. století, jehož rodina zažila pro svůj židovský původ hrůzy holokaustu. Přesto se svou neúnavnou prací na poli německé literatury od J. W. Goetha po F. Kafku a R. M. Rilkeho a morální filosofie zasloužil o rehabilitaci německého myšlení v očích svobodného světa a pochopení těžkých zápasů lidstva o poznání sebe sama.

Jako britský občan působil na univerzitách v Cambridge, Londýně a Swansea, od r. 1960 na americké Northwestern University v Evanstonu, Illinois. Za své celoživotní dílo byl v Německu vyznamenán Velkým záslužným křížem.

Jeho bratr Paul, vězeň v koncentračních táborech Auschwitz a Buchenwald, patřil k významným americkým lékařům. Na jejich osudu se významně podílel americký válečný reportér Edward R. Murrow.

V České republice je jeho dílo neznámé, jeho knihy nebyly vydávány. Pamětního večera, který pořádá Oblastní muzeum v Chomutově ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, se zúčastní mnichovský malíř Peter Fischerbauer, jehož cílem je vrátit Erichu Helllerovi místo, které mu v jeho rodné zemi náleží. Součástí večera je vernisáž obrazů inspirovaných románem „Buddenbrookovi“ Thomase Manna, kterému Erich Heller věnoval svou studii „The Ironic German: a Study of Thomas Mann“.

Oranžový Expres Labyrintu Revue

Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez vyhral Cenu Alfaguara 2011

Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez (*1973-) ziskal Cenu Alfaguara 2011 za román El ruido de las cosas al caer (Hluk padajících věcí). Román byl označen porotou jako černou inventuru doby teroru a násilí v Kolumbii....

Republika mnoha národů: Austeria

Další setkání v rámci cyklu, který se soustřeďuje na multikulturní dědictví polské Rzeczpospolité, v první řadě pak na dějiny a kulturu polských Židů. Představíme český překlad románu Austeria Juliana Stryjkowského, který právě vychází v nakladatelstvíSefer.
 
„Považuji Hostinec (Austeria) za veledílo, za nejlepší polskou knihu po druhé světové válce. Kdybych měl sestavit seznam nejlepších knih od roku 1945 dodnes, dal bych Hostinec na první místo. Něco takového však dokáže člověk napsat jen jednou v životě, všechny stružky odevšad tečou do jediného, křišťálově čistého pramene. A zkušený spisovatel ví, že zázrak se už nikdy nebude opakovat.“ Tato slova si zapsal do deníku 10. srpna 1996, dva dny poté, co Julian Stryjkowski zemřel, spisovatel a kritik Gustaw Herling-Grudziński. Dílo Hostinec (Austeria) je známé hlavně svým filmovým zpracováním v režii Jerzyho Kawalerowicze. Českým čtenářům se Stryjkowského podivuhodný text, odehrávající se v předvečer první světové války v jednom haličském hostinci, dostává do rukou poprvé.
 
Vedle překladatelky Olgy Hostovské o Stryjkovského díle a jeho historickém kontextu promluví také Michala Benešová z Katedry středoevropských studií FF UK.
 
Po besedě od 18.30 projekce filmové adaptace knihy režiséra Jerzyho Kawalerowicze. 

Polský institut v Praze 
Malé náměstí 1 
(vchod z Karlovy ulice 27)
110 00 Praha 1
  
Tel: +420 /  224 214 708
Fax: +420 / 224 223 010
e-mail: praga.ip.sekretariat@msz.gov.pl

„ Západní maďarská LITERATURA, zejména poezie“ - Přednáška Györgye Gömörího

Úterý 22. 03. 2011 19,00
velký sál MKS 
Maďarské kulturní středisko v Praze
Rytířská 25-27, 110 00 PRAHA 1 

Literární večer

György Gömöri (1934, Budapešť) je maďarský literární historik a básník, žijící ve Velké Británii. V době maďarské protikomunistické revoluce v roce 1956 byl studentem filozofické fakulty v Budapešti a během revoluce se aktivně podílel na revoluční činnosti. Po revoluci emigroval do zahraničí a ve svých studiích pokračoval v Oxfordu. Po ukončení studií pracoval na kalifornské univerzitě Berkeley, na Harvardu a od roku 1969 přednášel maďarskou a polskou literaturu na univerzitě v Cambridge. Napsal mnoho literárně-historických publikací a kritik a vydal devět svazků vlastních básní v maďarštině, jednu v angličtině a jednu v polštině a mnoho překladů. Obdržel řadu maďarských vyznamenání, mimo jiné cenu Pro Cultura Hungarica v roce 1999. Přednáška se koná se simultánním tlumočením do češtiny.

Setkání s básnířkou Julií Fiedorczuk

Autorský večer mladé prozaičky a básnířky bude další z cyklu „Nové druhy. Někdy i čeledi“ zaměřené na současnou polskou literaturu. Tentokrát nás čeká večer ve znamení žen, symbolicky 8. března – na MDŽ. Julii Fiedorczuk, varšavskou spisovatelku a překladatelku uvede básnířka Eva Košinská, překladatelka Bára Gregorová a polonistka Michala Benešová. Setkání bude věnováno nejen ženské literatuře v Polsku.
 
8. března 2011 od 19.30 hod.
Literární kavárna Fra, Šafaříkova 15, Praha 2
 
Přednáška Julie Fiedorczuk: Ekopoezie
Polská spisovatelka, která přednáší na Varšavské univerzitě se zaměří na souvislosti mezi poezií a ekologií nebo problém odtržení poezie a vědy v moderní literatuře. Jedním z témat bude i otázka jazyka a jeho (ne)přirozené podstaty. Ekopoezie a ekokritika se snaží poukázat na zásadní spojení umělecké tvorby s okolním prostředím a proměnlivé představy a zobrazení přírody v literatuře.
 
7. března 2011 od 14.15 hod. 
Literární akademie, Na Pankráci 54, Praha 4
 
Julia Fiedorczuk
* 1975
 
Básnířka, prozaička, překladatelka. Působí na Varšavské univerzitě, kde vede semináře zaměřené na americkou literaturu, teorii literatury a ekokritiku. Získala cenu Polských vydavatelů za nejlepší debut a rakouské ocenění Huberta Burdy. Bydlí ve Varšavě. Překládala mj. poezii Johna Ashberyho, neoavantgardního patrona lingvistické poezie, věnovala se také tvorbě Ezry Pounda. Někteří polští literární kritici ji řadí k proudu polské lingvistické poezie, jejímž hlavním představitelem je Andrzej Sosnowski. Poezie Fiedorczuk se vyhýbá čistému konstruktivismu – ačkoli vychází z přesné a racionální práce s jazykem, buduje zároveň fantaskní a surrealistické světy a bohaté básnické obrazy. Vydala básnické sbírky Listopad u Narvy (2000), Bio (2004), Planeta ztracených věcí (2006) a Kyslík (2009) a soubor povídek Mariino ráno a jiné povídky (2010).

Oceněn román Peníze od Hitlera

Román Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové získal první cenu Usedomských literárních dnů. Porota složená z předních německých literárních kritiků ocenila tuto knihu, která v němčině vyšla pod názvem Ein herrlicher Flecken Erde v překladu Evy Profousové, jako "literární klíč k porozumění komplexních dějin Česka během druhé světové války a po jejím skončení". Předání ceny se uskuteční v rámci literárního festivalu na severoněmeckém ostrově Usedom, který se koná ve dnech 30. března - 3. dubna 2011. Román získal  roku 2007 také cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu. V letošním ročníku figuruje Denemarková mezi nominacemi na překladovou knihu - do češtiny převedla Rozhoupaný dech nobelistky Herty Müllerové. Radka Denemarková mj. obdržela roku 2007 první pobytové stipendium Pražského literárního domu do německého Wiesbadenu.

Výstava Český Miłosz o Czesławovi Miłoszovi

od 21. 2. - 18. 3. 2011 v FFUK, nám. Jana Palacha 2, P-1

Výstava připravená Polským institutem v Praze ke 100. výročí narození polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Czesława Miłosze (nar. 1911) u příležitosti Roku Miłosze vyhlášeného polským parlamentem. Výstava představuje tvorbu a život Czesława Miłosze a především jeho „českou tvář“ – skrze portréty předních překladatelů z polštiny, kteří se podíleli na překladech jehe básní, románů a esejů, mezi které patří Vlasta Dvořáčková, Helena Stachová, Václav Burian, Miroslav Červenka, Jiří Červenka, Josef Mlejnek, Václav Burian, Jindřich Belling. Součástí výstavy budou rovněž unikátní fotografie Karla Cudlína z návštěvy Czesława Miłosze v Praze nebo Joanny Helander.
  
Výstava Český Miłosz bude představena v průběhu roku také v Olomouci, Pardubích, Brně, Lysé nad Labem nebo Ostravě.
  

Literatura pod hákovým křížem II

17.02.2011,  18:00
PLD, Ječná 11, Praha 2

---

Cyklus tří diskusních večerů o literatuře a kultuře našich Němců v období protektorátu. Mnohdy byla tato literatura provinční, nacionalistická až antisemitská – každopádně zcela jiná než pražská německá literatura. Po úvodní lednové přednášce prof. H. D. Zimmermanna připomene vývoj pražské literatury dr. Peter Becher v přednášce nazvané "Pražská literatura 1938-1939". Moderace Ondřej Matějka. Pořad se koná v němčině se simultánním tlumočením do češtiny. 

Další pořady z tohoto cyklu
15. 3. "Nejvyšší dohled?" Kontrola a řízení literárního života v Protektorátu Čechy a Morava – Volker Mohn, Univerzita Heinricha Heina v Düsseldorfu

Literární "Černý týden" v Barceloně

La Semana negra, neboli Černý týden, je festival věnovaný detektivnímu románovému žánru. Více jestli klikněte na titul a rozumíte katalansky

Dnes je 50 let od úmrtí českého spisovatele Jakub Deml

Rozhodě kontroverzní postavička českých literárních dějin. Kněz kolaborant? Anti Masaryk? Antisemita?


Ze Wikipedie si vybíráme: 


Čelil mnoha zákazům činnosti ze strany církve i státu a ve své době nebylo jeho dílo přijímáno vždy kladně, nicméně dnes jsou jeho díla považována za předchůdce moderních literárních směrů zejména surrealismu.

Jako kněz začal Deml působit v Kučerově u Vyškova. Na jeho tvorbu mělo velký vliv přátelství s Otokarem Březinou a spojení s Katolickou modernou, s jejímiž představiteli se seznámil již v semináři. První knihu nazvanou Slovo k Otčenáši Františka Bílka věnoval Deml památce Františka Sušila. Knihu vydala revue Nový život roku 1904 a prolog doplnil právě Otokar Březina. Téhož roku byl umístěn jako kaplan do Babic u Staré Říše.

Od roku 1905 přestal přispívat do Nového života, obrátil se kriticky jak proti Katolické moderně, tak proti klerikalismu, což vzbudilo nelibost mnoha církevních představitelů. Začal vydávat souborné dílo grafika Františka Bílka, což ho značně finančně vyčerpalo. Mezi lety1905 až 1911 redigoval Deml ve Staré Říši edici Studium. V roce 1906 se seznámil s Jaroslavem Durychem. Jeho spor s církevními autoritami se stupňoval kvůli pomalému zavádění Dekretu papeže Pia X. o každodenním svatém přijímání. Nakonec Deml požádal o dočasné zbavení kněžských povinností ze zdravotních důvodů, žádosti vyhověl biskup Pavel Huyn roku 1907 a Deml odešel z církevní správy.

Deml vkládal velké naděje do republikánského zřízení, ale i přes odchod biskupa Huyna stále narážel na problémy s byrokracií. Bylo mu povoleno celebrovat, ale nesměl kázat ani zpovídat. Roku 1918 potkal Pavlu Kytlicovou, která se stala jeho mecenáškou. V roce 1920 s Kytlicovou odjel na Slovensko, kde se setkal s protičeským klerikalismem a tak ještě téhož roku zamířil do Vrchlabí v Krkonoších.

Z Vrchlabí se odstěhoval zpět do Prahy a roku 1922 postavil v rodném Tasově (v části zvané „Bosna“) dům, kde žil až do své smrti. Mezi lety 1921 až 1928 byl členem Sokola a napsal několik děl na jeho oslavu, roku 1924 byl odsouzen pro urážku na cti za proslov proti Orlům.

Když ve svých dílech kritizoval Masaryka, dostal se do konfliktu s prvorepublikovými úřady, výtisky Šlépějí XIII byly dokonce zabaveny. Demlovo stíhání nakonec zastavil sám Masaryk a Deml později prohlásil, že si Masaryka vážil, i když s ním v mnohém nesouhlasil.

25. března 1929 zemřel Otokar Březina, o kterém Deml napsal Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Toto dílo, bořící zidealizovaný obraz Březiny se dočkalo tvrdé kritiky například od F. X. Šaldy, který o díle mimo jiné napsal: „Po knize Chalupného působí kniha Demlova, jako by ses propad z prvního patra do smrdutého sklepa.“ Kniha měla mnoho odpůrců a uškodila Demlově pověsti, autenticitu obrazu o Březinovi ale potvrdil Karel Čapek.

29. ledna 1932 zemřela Demlova mecenáška, dobrá přítelkyně a vydavatelka Pavla Kytlicová. Deml jí následně věnoval několik děl. Podporu se snažil hledat u hraběcí rodiny Sweerts-Sporckové z Kuksu, ale nenašel ji. Navíc trpěl špatným zdravotním stavem. Souhra nepříznivých událostí se projevovala i v jeho díle z té doby. Roku 1934 vyšlo jedno z jeho nejznámějších děl, román Zapomenuté světlo. Ten byl i přes cenzuru terčem kritiky a sklidil pobouřené reakce. Rok nato si začal Deml dopisovat se studentkou Marií Rosou Junovou, která se později stala jeho novou vydavatelkou až do roku 1948.