9. prosince 2010 v 19 hodin, Kulturní centrum Starý Pivovar, vstupné 40 Kč (30 Kč pro členy Skandinávského domu)
Osudy židovského obyvatelstva ve Skandinávii patří k méně známé části dějin tohoto národa. Přesto skandinávské země sehrály pro Židy během druhé světové války důležitou úlohu. Švédsko bylo pro svou neutralitu vysněným cílem nejen židovských uprchlíků před nacismem. Dánsko, okupované od roku 1940 nacistickým Německem, vyniká příběhem záchrany většiny dánských Židů.
O dějinách Židů ve Skandinávii, o jejich osudech za druhé světové války a o dnešní reflexi prosloví přednášku PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Přednáška se koná u příležitosti vydání českého překladu biografie Deváté dítě z pera norského spisovatele a novináře Franka Rossavika. Kniha vypráví příběh židovského chlapce z Československa, který byl roku 1939 poslán rodiči do neutrálního Norska. Situace se dramaticky změnila ve chvíli, kdy bylo Norsko obsazeno Německem a chlapcův náhradní otec se stal loajálním členem nacistické strany.
Knihu Deváté dítě bude možno na místě zakoupit za zvýhodněnou cenu.
Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení – norské národně-socialistické strany – a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? ...
Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.
Rossavik, Frank; Deváté dítě - Příběh Edgara Brichty, přeložila Kateřina Kryštůfková, nakladatelství Kniha Zlín, Zlín, 2010, 168 stran.
