Zemřel ve věku 99 let velikán argentinské literatury Ernesto Sábato

Více o něm na wikipedie. Bude nám chybět.

Arnošt Lustig Propast

Zemřel chilský básník Gonzalo Rojas v věku 93 let.

Cenu Severské rady obdržel islandský spisovatel Gyrðir Elíasson

Prestižní Cenu Severské rady za literaturuvyhrál islandský spisovatel Gyrðir Elíasson a porazil tak favorizovanou norsko-švédskou autorku Beate Grimsrud.

Vítěz byl vyhlášen na dnešní tiskové konferenci v Oslo. Elíasson cenu obdržel za svou sbírku povídek Milli trjánna (Mezi stromy). Je považován za jednoho z největších současných islandských spisovatelů, který ale v zahraničí ještě není příliš známý. Jeho povídky pojednávají o všedních situacích nevšedním stylem. "Od počátku své kariéry spisovatele si Elíasson buduje svébytný svět, v němž je hloubka jednotlivých textů podpořena celkem, jako by celé autorovo dílo tvořilo jeden kolosální text bez hranic, který se rozrůstá s každou další básní či povídkou," zní zdůvodnění komise Severské rady, proč cenu obdržel právě Elíasson.

Elíasson se narodil v roce 1961 a debutoval o dvacet dva let později básnickou sbírkou Svartvít axlabönd (Černobílé kšandy). Od té doby vydal deset básnických sbírek a pět prosaických děl. Žije v Reykjavíku s manželkou a třemi dětmi.

Velkou favoritkou letošního udílení ceny byla spisovatelka Beate Grimsrud, kterou nominovalo zároveň Norsko a Švédsko.  Beate Grimsrud (*1963) se narodila v Norsku, ale od roku 1984 žije ve Švédsku a píše v obou jazycích. Poprvé v historii tak mohla nastat situace, kdy by se o vítězství podělily dvě země.

Festival prvotin v Maďarsku

A nejen Praha se muže hloubit literárním festivalem, který za ta léta dokázal spoustu záslužných literárních činů. Mám na myslí PWF. Do toho se pochopitelně nedá započítat naplánovanou besedu v síti Starbucks na Malostranské náměstí, což je naprosto nesmysl. Blbost je konat literaturu na takovém místě, ale budiž.. Prachy.. prachy..a prachy, ale no tak... Ale co nedokažu pochopit, je, co tam má dělat "le creme de la creme" české literatury, to fakt nevím... ale tady řeč je o jiným festivalu. Na okraji jen doufejme, že skutečný důvod Micheala Marcha, se nebude skrývat pod faktem, že jméno Starbucks je postava románu Moby Dick Hermana Melvilleho. 

Ach jo.. Ale jak říkám, tady řeč je o jiném festivalu, který se koná v rámci Knižního veletrhu v Budapeští.

Kvíz !!! 

No, a co měli společného Francoise Saganové, když jí bylo 18 let, a Chandler, když mu bylo 51 let?

Vydali svůj první román. To měli společného. 

Evropský festival prvního románu v Budapešti je skutečný zajímavá literární událost. V maďarské metropoli se sešli 20 spisovatelů (jakýsi Bartlevyové) s jedním společným jmenovatelem: mají vydaný doposud jen jeden román. 

Mezi jména, která určitě ani netušíte, že existují jsou třeba:

Rakušanka Barbara Aschenwaldová, její román nese název S lehkým srdcem.
také
Slovenka Katarina Tholtová: Noční motýly
Finka Alexandra Salmela, Italka Gaia Rayneri a Francouz Jean Michell Guenassia, který je držitelem Goncourtu v kategorii ocenění od mladých čtenářů. Guenassia sice již před 25 let vydal detektivku, ale považuje jako svůj první román nedávno vydanou knihu Klub nenapravitelných optimistů. Guenassia Připomíná, že i Nobelova Cena José Saramago po vydání své prvotiny Země hříchu, čekal 30 let aby vydal další román...

Pokud jde o španělský psanou literaturu, zastupuje jí Španělka Noemí Sabugalová s románem Socratova vražda. 


Tolik...

Duinské elegie -Rilke

Argentinec Ricardo Piglia. Cena kritiků 2011

Včera jeho román Blanco Nocturno (Noční cíl) byl oceněn španělskou odbornou veřejností. 

Veřejnost čekala dlouho (13 let) na jeho románovou tvorbu. Mám na myslí 13 let od jeho románu s názvem Uhořelé stříbro (španělsky Plata Quemada, 1997), což bylo doposud jeho poslední dílo. Tenkrát když vyšla Plata Quemada, čtenáři čekali pouhopouhých 5 let, od vydání druhého románu Nepřitomné město (La ciudad ausente, 1992).

Tento rok sedmdesátiletý Piglia vydal konečný nový román. Je to jeho čtvrtý v pořadí. Nese název Noční cil (španělsky Blanco Nocturno, 2010)...
Pravděpodobně český čtenář nebude mít možnost ho číst...

jzp

Ondřej Cikán: Menandros und Thaïs (Menandros a Thaïs)

9. 4., 19.30 h   Praha 1, kavárna divadla Na prádle, Besední 3

dvojjazyčně

Hudba: Martin Žárský & přátelé

Ondřej Cikán (*1985, Praha) žije ve Vídni, studuje latinu a starořečtinu a věnuje se autorské tvorbě na poli literárním i divadelním. Jeho první hra byla uvedena roku 2000 v prostoru Spielbar vídeňského Volkstheateru. Roku 2002 založil spolu s Anatolem Vitouchem literární skupinu Die Gruppe, ze které v roce 2003 vznikl spolek Der Verein(Spolek na podporu pohádkového divadla). V roce 2010 se zúčastnil finále soutěže Open-Mike v Berlíně. Je zastoupen v divadelním nakladatelství Proscript.

Láska, piráti, krvavé bitvy. Ondřej Cikán si vzal za vzor starořecké dobrodružné romány druhého století: Thaïs unesou během svatby s Menandrem piráti. Během hledání své nevěsty se hrdina prodírá surrealným světem, potkává zfetované skřítky, čarodějnice-nymfomanky a další bizarní postavy. V kontrastu s řeckým hrdinou pak stojí vypravěč se svou vlastní odyseou odehrávající se v současnosti.

K osudům Kafkových textů